Have you watched Apple Cider Vinegar?

A number of people encouraged me to watch it, so I did. And here is my honest review.

Apple Cider Vinegar is inspired by a true story of Belle Gibson, an Australian who claimed to have a brain cancer. She stated to have cured her disease by natural remedies, which she promoted by establishing a successful app, writing a cookbook on healing through healthy eating …

It was later discovered by investigative journalists that Belle faked her cancer and conned thousands and thousands while fabricating her diagnosis.

That’s the summary in a nutshell.

I do remember the story as it was unfolding back in 2015. Watching it in 2025 brought a number of different emotions, mainly anger and frustration. The bitterness was two-fold.

Firstly, I was thinking that every person like this, who lies about their situation and makes huge claims, undermines trust in genuine alternative treatments and those seeking credible health information.

Secondly, what does it really say about our society? Perhaps, that it is desperately grasping for alternative/quick/easy solutions without proper questioning or scepticism.

I wish I could infuse this article with wit and sharp arguments but honestly, I’m exhausted by it. It’s the same old tale: people in distress, someone exploiting their hope, creating an illusion and an audience too willing to believe. It’s sad, but, unfortunately, not surprising.

---

Czech

Důvěra, lži a zdravotní podvody: Varovný příběh?

Viděli jste seriál Apple Cider Vinegar?

Mnoho lidí mi doporučilo, abych se na to podívala, a tak jsem to udělala. A tady je moje upřímná recenze.

Apple Cider Vinegar je inspirovaný skutečným příběhem Belle Gibson, Australanky, která tvrdila, že má rakovinu mozku. Prohlašovala, že se ze své nemoci vyléčila přírodními metodami, které propagovala prostřednictvím úspěšné aplikace a knihy o léčbě zdravým stravováním…

Později investigativní novináři odhalili, že Belle si svou rakovinu vymyslela a podvedla tisíce lidí, zatímco si svou diagnózu zcela smyšleně vytvářela.

To je shrnutí v kostce.

Pamatuji si tento příběh, když se v roce 2015 odehrával. Když jsem ho znovu sledovala v roce 2025, probudilo to ve mně různé emoce – především vztek a frustraci. Hořkost byla dvojího druhu.

Zaprvé jsem si říkala, že každý takový člověk, který lže o své situaci a dělá obrovská prohlášení, podrývá důvěru v opravdové alternativní léčby a v ty, kteří hledají věrohodné zdravotní informace.

Zadruhé, co to o naší společnosti vlastně vypovídá? Možná to, že zoufale hledáme alternativní, rychlá a snadná řešení, aniž bychom kladli správné otázky nebo byli skeptičtí.

Přála bych si, aby tento článek byl plný vtipu a ostrých argumentů, ale upřímně – už mě to unavuje. Je to ten stejný starý příběh: lidé v nouzi, někdo, kdo zneužije jejich naději, vytvoří iluzi a publikum, které je až příliš ochotné tomu uvěřit. Je to smutné, ale bohužel ne překvapivé.